Co pamatuje hrušovanská sokolovna: společnou výstavbu i oslavu dne svobody

Ilustrační foto
Autor: Archiv T.J.Sokol Hrušova...

Jednou z nejvýznamnějších obecních investic v novodobých dějinách obce je stavba nového sportovního a kulturně-společenského centra „SOKEC“. Jistě stojí za připomenutí, jak probíhal vznik staré sokolovny.

Původně na tomto místě stála arcivévodská budova sloužící jako myslivna (tzv. Jägerhaus). Po vzniku republiky byla budova zabavena ve prospěch nového státu. 11. 12. 1920 byla podepsána trhová smlouva o výkupu objektu pro místní Sokol za cenu 25 tis. Kč. Smlouvu podepsal starosta sokolské jednoty Čeněk Krejčí a jednatel Václav Kubíček. Vydatnou fi nanční podporu poskytl tehdejší starosta obce František Hulata.

Nejprve bylo upraveno letní cvičiště za budovou. Bylo vybaveno potřebným nářadím a doskočištěm. V roce 1919 se vysadila „Lípa svobody“ a později jírovce kolem dokola celého sportoviště.

V roce 1921 se předsednictvo jednoty usneslo přestavět tuto budovu na sokolovnu. Následně v roce 1923 bylo rozhodnutí změněno, budova se měla zbourat a vystavět zcela nový objekt. Již na začátku léta se započalo s bouráním staré budovy. Členové sokola svépomocí vykopali a vybudovali základy. Výstavba zdí byla zahájena 1. srpna, zednickými pracemi byl pověřen František Koníček. Dále se na stavbě podíleli zedníci František Klein, Vavřín Koníček, Robert Kratochvíl a Ludvík Flodr. Velký díl práce proběhl svépomocí, sokolští bratři a sestry pomáhali připravovat stavební materiál, čistit cihly apod. Oslava dne svobody 28. října 1923 již byla pořádána ve cvičební místnosti ještě neúplně dostavěné budovy. Oficiální otevření kompletní stavby proběhlo 7. září 1924.

Byly stanoveny povinné práce, kterých se zúčastnilo 99 bratrů a 50 sester. Muži odpracovali 3434 hodin a ženy 1996 hodin. Dohromady bylo odpracováno 5430 hodin.

Toto měla být jen část projektu, ještě se do budoucna počítalo s prodloužením tělocvičny přes byt sokolníka, výstavba místností v patře a další úpravy. K realizaci tehdejších plánů v plném rozsahu už nikdy nedošlo.

V Lidových novinách ze dne 5. 9. 1924 se o hrušovanské sokolovně psalo: „…Dnešní tělocvična, vzdušná a světlá, působí milým dojmem. Je opatřena vším nutným nářadím, klavírem a také elektrickým osvětlením. Náklad novostavby i adaptace činil 120 tisíc Kč; pouze čtvrtina byla vypůjčena, 17 tisíc zapůjčilo bezúročně členstvo (drobní lidé) a ostatek je zaplacen.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat z Hrušovanského zpravodaje. Titulek je redakční.