Beseda Jaroslava Kmenty v lednu zaplnila židlochovickou restauraci

Ilustrační foto
Autor: R.Nováková, Židlochovi...

23. ledna navštívil Židlochovice Jaroslav Kmenta. Nymburský rodák, spisovatel a především přední český investigativní novinář, autor dvanácti knih a stovek článků, ve kterých se věnuje odhalování korupce a spojení mafie s českými politiky. Jeho texty dovedly k rezignaci řadu politiků včetně premiéra Stanislava Grosse. Kvůli knize Kmotr Mrázek II – Krakatice přijali politici náhubkový zákon, který médiím nesmyslně zakazuje zveřejňovat odposlechy. V roce 2010 získal prestižní cenu Karla Havlíčka Borovského a v roce 2019 pak Cenu Ferdinanda Peroutky.

 
Do Židlochovic, do restaurace Za komínem, přijel Kmenta, aby pobesedoval o své poslední knize Rudý Zeman. A nebylo nijak překvapivé, že restaurace byla zcela zaplněná. Zdá se, že by zaplnil i sokolovnu. Čím však Jaroslav Kmenta skutečně překvapuje, je jeho optimismus. Muž, který se od roku 1993 brodí bahnem a podsvětím naší politiky, který odhaluje tajná konta politických stran, nelegální zdroje příjmů volených zástupců a kšefty vysokých úředníků s mafiány, ze sebe vyzařuje neskutečně nakažlivou pozitivní energii.

Čtenář Kmentových knih jde tedy na besedu s očekáváním, že odsud odejde v hluboce trýznivém rozpoložení, způsobeném pokleslostí naší české politické scény, ale mluvím-li sama za sebe, tak se mi to nestalo. Knihu Rudý Zeman hltám jako detektivku, trochu jako drbna lačná po bulváru ze světa společenské smetánky a informace v knize mi působí někdy až fyzický diskomfort z toho, jak mám sevřený žaludek. Avšak očekávání, že po besedě mi bude ještě hůř, se nenaplnilo. Naopak.

Jaroslava Kmentu politici nemají rádi – napříč politickým spektrem. Jemu i jeho rodině bývá vyhrožováno fyzickou likvidací, Krejčíř mu prý chtěl nechat vykopat hrob – sranda…? A tenhle statečný člověk se tváří, vtipkuje a rozšafně švitoří, jako by prodával kuchařky nebo instruktážní video ke kruhovému tréninku a ne bichle plné důkazů o tom, jaká pakáž nám tu vládne. A to je tedy to podstatné, co si z besedy odnáším. Mám pocit, že optimismus je nutné si zachovat, že pozitivní energii potřebujeme, že o ni máme usilovat, protože je palivem pro to nezůstávat v pasivitě. Naštěstí, tady v Židlochovicích je ještě svět v pořádku, jak prohlásil Jaroslav Kmenta na samotném začátku besedy. A moderátor večera Vašek Müller pak na svém facebookovém profilu doplnil „Bylo to včera v Židlochovicích krásné, až zázračné. Plný dům, lépe řečeno moc hezký sál, výborná muzika v podání Marušky Puttnerové a Martina Nováka... a noční lahev s Jardou Kmentou na hotelovém pokoji, kde jsme probrali to, co jsme za dne nestihli.

A hlavně musím jmenovat vedení města, copak někde mají místostarostu, co skvěle zhudebňuje Magora a nahrává terénní nahrávky zvuků krajiny, a kde vás starosta pozve ráno na snídani k sobě domů? A sám udělá skvělá vajíčka od vlastních slepic? Tak krásně neznormalizované město! Oáza!

Jsem přesvědčen, že zavítat sem Kennedy, zvolal by: Ich bin ein Židlochovjan!“

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Židlochovického zpravodaje. Titulek je redakční.