Starosta Židlochovic: Výuka musí být pro děti zábavná

Ilustrační foto
Autor: archiv ZŠ, Židlochovick...

Během našich rozhovorů se hodně často dotýkáme otázky školství. Je to zřejmě odvětví, na kterém Vám velmi záleží.

Ano. Školství je velký problém a bohužel se paradoxně změnilo o hodně méně, než potřebuje. Jak se má učit, definuje stát a ti, co by chtěli věci posunout, jsou v extrémně těžké situaci, protože hlavní proud seshora dolů je rigidní. Že to nefunguje dobře, vidíme na našich dětech, které do první třídy nastupují s nadšením a za tři roky je z nadšení znechucení.

Jsem ale optimista a věřím, že se moderní metody výuky podaří prosadit a tato situace se globálně zlepší.

Že Vám na úrovni vzdělání velmi záleží, je vidět z Vámi zavedeného motivačního programu finanční podpory studentů židlochovického gymnázia v oblasti přírodovědných oborů, důkazem je i právě započatá stavba pavilonu přírodních věd při základní škole.
Kladete důraz právě na tuto oblast vzdělávání, proč?

Celkový vývoj ve školství po roce 1989 způsobil výrazné snížení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů.

Naše společnost už ale je a do budoucna ještě i bude silně závislá na technologiích a po lidech vzdělaných v tomto oboru bude stále větší poptávka. Nebudeme-li připraveni, v konkurenci asijských zemí neuspějeme.

Co způsobilo propad zájmu o tyto obory?

Do roku 1989 bylo vzdělávání postaveno na drilu a příkazech. Kantor byl autorita podporovaná systémem. Po roce 1989 pak naopak přišlo období uvolnění, což nemyslím, že by bylo špatné.

Bohužel, režim se ale překlopil do silného extrému, a to vlivem kombinace dvou faktorů. Jednak to byl na konci 90. let výpadek porodnosti, kdy celá jedna generace odložila mateřství o několik let, který způsobil snadnější dostupnost škol i bez dobrých studijních výsledků. A vedle toho rodiče začali docela agresivně hájit práva svých dětí.

Ve výsledku toto všechno vedlo ke změně pohledu na postavení dětí, rodičů a kantora, tím se nuceně začaly omezovat i nároky na úroveň znalostí. Postupně převládl zájem o společenské vědy, protože jsou, i když nechci podceňovat jejich význam, svým způsobem pro studenty lépe uchopitelné.

Jak chcete v dětech probudit větší zájem o chemii či matematiku?

Nejdůležitější je zaujmout. Příkladem, že to jde, je mi můj otec. Jako chemik s námi doma dělal různé pokusy a my jsme doslova hltali každé jeho slovo. Probudil v nás zájem. A to si myslím, že je cílem dobré výuky. Nejenom vkládat do dětí encyklopedické znalosti, ale vzbudit v nich zájem o problematiku. A k tomu může napomoci i vhodné prostředí.

Odpovídající podmínky nabídne právě zahájená přístavba pavilonu přírodních věd u základní školy?

Z mého pohledu určitě. Nový pavilon poskytne učební prostory přizpůsobené praktické výuce. Například při hodině přírodovědy nebudou děti nuceny pouze sedět v lavicích, ale velká posuvná okna jim umožní přímý vstup z učebny přes terasu do zahrady, kde v praxi uplatní právě nabyté vědomosti. Výuka musí být pro děti zábavná. A toho ve standardních učebnách nedosáhneme. Sázíme tedy na to, že nové moderní prostředí usnadní kantorům práci, jak zájem o přírodní vědy pozvednout.

V posledních letech však také vnímám, že se zanedbává i kulturní vzdělanost dětí. V zahraničí základní školy běžně navštěvují divadla i koncerty klasické hudby, zatímco my v hudební výchově lpíme na nepodstatných letopočtech. Biflováním dat si děti vztah k umění nevytvoří. Cítím, že do budoucna nás čeká přerod i v této oblasti, proto už dnes máme se zastupitelem Petrem Francánem, děkanem JAMU, rozpracované projekty, kterým bychom se chtěli na našich školách věnovat. Aby z dětí byli nejen dobří matematici a přírodovědci, ale aby byly schopny poslouchat různé žánry hudby, hrát na nástroje. Protože, jak dokazuje jistá studie, hudební nadání a poslouchání hudby úzce souvisí s rozvojem matematických dovedností. A nejen to, kultura totiž spojuje přes všechny hranice lidstvo v jeden celek.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Židlochovického zpravodaje. Titulek je redakční.