V historii Přibic zanechal významnou stopu řád Johanitů

Ilustrační foto
Autor: wikimedia

Johanité pečovali o nemocné

Rytířský duchovní řád rytířů sv. Jana Křtitele neboli řád johanitů či špitálnici,
protože jejich původním účelem byla péče o nemocné a chudé ve špitálech, vznikl v 11. století během křížových výprav v Jeruzalémě.

Řád špitálníků přišel z Dolního Rakouska

Není známo, kdy johanité získali Přibice, ale vzhledem k tomu, že kostel v Přibicích byl postaven kolem roku 1200 a je zasvěcen patronu johanitů sv.Janu Křtiteli, tak se předpokládá, že Přibice získali někdy v té době. Do Přibic přišli z řádové komendy v Mailbergu v Dolním Rakousku. V 13. století se připomínají na dvou listinách dva kněží, nejdříve v listině z roku 1222 Bedřich a na konci 13. století Berfelf.

Opevněný klášter stával mezi kostelem a domy čp.49 a 50

Komenda byla opevněný klášter, v jejímž čele stál komtur, který většinou byl i knězem, řádoví bratři dodržovali liturgie, které vycházely z benediktýnských a augustiniánských předpisů, a dále se věnovali správě majetku, z jehož výtěžku část peněz používali pro svoji potřebu a další část posílali do řádového centra na boj s muslimy. V Přibicích si komendu postavili kolem roku 1300 a zřejmě zároveň s ní také postavili i sakristii a osárium (kostnici), které je pod sakristií. Komenda patrně stávala mezi kostelem a domy čp. 49, 50 a obecním hostincem. Tuto hypotézu podporuje archeologický výzkum v tomto místě v roce 1972, který provedl prof. PhDr. Josef Unger CSc. s Václavem Effenbergerem. Během výzkumu byly nalezeny keramické střepy, které byly z kuchyňského nádobí (džbány a hrnce), stavební keramika (úlomky dlaždic a střešních tašek) a zlomek značně poškozené mince. Byl také nalezen kousek železné strusky, což nasvědčuje přítomnost kováře. Nejpozoruhodnějším nálezem ale byly skleněné střepy z různých číší, které se velmi zřídka nacházejí ve středověkých vesnicích, protože skleněné předměty patřily mezi luxusnější zboží a mohli si je dovolit jen majetnější. Všechny tyto nálezy pocházejí z období 13. až 15. století.

Doklad o hospodě v Přibicích pochází pochází z roku 1332

V roce 1324 převedli johanité z Mailbergu komendu v Přibicích pod komendu johanitů na Starém Brně. Z písemných listin ze 14. století je nejzajímavější z roku 1332, ve které se stvrzuje dohoda mezi velmistrem johanitů pro Čechy a Moravu, že získal od Hartleba z Přibic polovinu mýta v Přibicích za 2 lány tamtéž, s jednou krčmou, svobodnou rychtou a loukou, ve prospěch špitálu na Starém Brně. Tato listina je výjimečná tím, že u mála vesnic je písemně doloženo, že už v ní ve středověku byla hospoda. Po postavení komendy v Přibicích se už v žádné listině nezmiňují faráři, ale jen komtuři pod latinským názvem Comendatore de Pribicz, např. v roce 1348 se uvádí komtur Zdimír, který pocházel z vladyckého rodu Sádlů z Kladrubce u Strakonic. Komenda zanikla během vpádu husitů na Moravu, pravděpodobně v roce 1424, ale vzhledem k nedostatku písemných zpráv to přesněji určit nelze a husity připomíná trať Tábory, kde údajně měli vojenský tábor. Patrně během husitského vpádu se obec vylidnila a noví usedlíci přišli do Přibic na konci 15. století.

Johanité odešli v roce 1520

Johanité komendu už neobnovili a v roce 1520 prodali Přibice Vilémovi z Pernštejna, který je připojil k nově vzniklému panství Židlochovice. Ze 16. století je už zachováno více písemnosti a podle nich k přibickému kostelu patřilo na zdejším katastru asi 10 ha polností, které patrně vlastnila od dob, kdy obec patřila johanitům.

Škola byla postavena na pozůstatcích johanitské komendy

Dále zde jako památka po johanitech patrně zůstalo to, že kostelník, tj. správce kostela, byl zbaven roboty, a také špitál, což je také výjimečné, že v tak malé obci byl vůbec špitál. Písemná zpráva o něm je z roku 1811, kdy jej obec prodala, ale před tímto rokem jsou o něm zmínky v účtech farnosti, kde jsou částky na provoz špitálu. A tento špitál stál pravděpodobně v místě obecního hostince. A jediným, co pamatuje komendu, je asi sklep u kostela, který patrně býval součástí komendy, ale v roce 1722 nad ním byla postavena radnice, v zápise o jejím postavení ve staré kronice obce se uvádí obecní chalupa. Kvůli stavbě radnice prošel rozsáhlejší obnovou, a tak horní část zdiva a klenba byly po staveny nejpravděpodobněji v souvislosti s touto stavbou. Tato radnice byla ve tvaru písmene L a její součástí byl kromě obecní kanceláře také hostinec a masný krám. Tato radnice vyhořela v roce 1846 a následně byla zbourána, jen není jasné, jestli i vchod do sklepa byl zasypán. Každopádně v roce 1897 obec v tomto místě postavila strážnici a také nový vchod do sklepa. A ještě před postavením strážnice na nynější místo obec přestěhovala sochu sv. Jana Nepomuckého, která stávala původně před domem, který v roce 1896 koupila obec od rodiny Malé a na jeho místě postavila novou školu.

Článek byl převzat z Přibického zpravodaje se souhlasem vydavatele. Titulky jsou redakční.