Pervitin v regionech: Ze Šlapanicka varny postupně mizí

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí. 

Pozice Šlapanicka v rámci kraje

Podle Policejní mapy varen a pěstíren bylo na Šlapanicku od roku 2017 odhaleno celkem 5 varen pervitinu. Region se tím řadí do střední části žebříčku – pod Vyškovskem a Znojemskem (oba po 6 případech). Nejvíce případů má Hodonínsko (17 případů), následované Blanenskem (15), Kyjovskem (13) a Hustopečskem (8). Tyto údaje ukazují, že zatímco pervitinová produkce se rozléhá napříč celým krajem, tak Šlapanicko  nepatří k největším ohniskům. Nicméně policejní statistiky neukazují úplnou realitu pervitinové produkce, ve které se regiony nacházejí, tudíž reálná produkce v regionech je zpravidla vyšší a tudíž i pozice ve středu může značit alarmující výskyt.

Obce a charakteristika varen

Z dostupných dat vyplývá, že varny byly odhaleny jak přímo ve Šlapanicích (1 případ), tak i v menších obcích – Kanice (1), Omnice (1), Podolí (1), Želešice (1). Z toho jedna střední velikosti (50-499 g na výrobní cyklus) v Podolí. Zbylé byly malé domácí laboratoře do 50 g pervitinu na výrobní cyklus. Tento profil odpovídá celorepublikovému trendu, který shrnuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti: velkovýroba se přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá spíše poptávku místních uživatelů. Malé varny často provozují jednotlivci nebo komunity několika mála lidí a produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahující efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. V drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g na jeden výrobní cyklus.

Výbuch varny ve šlapanicích

Srpen 2012

Podle ČT24 ve večerních hodinách došlo ve Šlapanicích v ulici Dlouhá k výbuchu, následoval požár dřevěné části rodinného domu. Na místo ihned dorazily jednotky hasičů, policie a záchranná služba. Majitelce domu – ženě – byla poskytnuta první pomoc a byla převezena sanita do nemocnice s lehčími zraněními. Hasiči požár zvládli uhasit ještě předtím, než by se rozšířil na okolní objekty.

Podle výpovědí místních žila v domě přibližně pětatřicetiletá žena, již dříve trestaná. Objekt byl mezi sousedy považován za potenciální drogové doupě – podle svědků v něm měla fungovat domácí varna pervitinu, z níž měla žena drogou zásobovat okolí.

„Vybouchla ta varna, pak už začalo hořet. Přijelo sedm hasičských vozů, policie i sanitka. Ženu nakládali do sanitky v zjevně ovlivněném stavu. Viděl jsem, jak auto přijelo ‚nakoupit‘ – když zjistili, co se děje, otočili to a odjeli,“ uvedl jeden ze svědků.

Vývoj nalezených varen v čase (leden 2017– srpen 2025)

V období před pandemií COVID-19 (2017–2019) byly na Šlapanicku odhaleny 4 varny. Během let 2020–2022 nejsou v oficiálních statistikách varen a pěstíren zaznamenány žádné varny (chybí kompletní data za pandemické období). Rok po covidu došlo odhalení jedné varny. Rok po Covidu už ovšem byla naleznutá jenom jediná varna. Takový trend značí, že na Šlapanicku nemusí být tak silná základna pro vaření pervitinu. 

Sociální kontext drogové scény: Pervitin jako symptom nerovností

Ačkoli odhalování varen často ústí ve slova o „individuálních delikventech“, odborníci upozorňují, že výroba drog není jen osobní deviací izolovaných jedinců, ale i symptomem širších společenských problémů. Podle Zprávy o nelegálních drogách v ČR lidé zapojení do drogové kriminality totiž často sami čelí socioekonomickým potížím – typicky nezaměstnanosti, zadluženosti, nestabilnímu bydlení či sociálnímu vyloučení. Například terénní pracovníci uvádějí, že mnoho klientů adiktologických služeb je bez stálé práce a bydlení, nebo se potýkají s dluhy.

Podle mapy agentury PAQ research k roku 2023 mělo Šlapanicko jednu z nejnižších měr sociálního vyloučení (dlouhodobá nezaměstnanost, osoby v exekuci atp.) v Jihomoravském kraji, tudíž dává smysl, že počet varen může postupně klesat a může jít tudíž jednotlivé skupiny spíše než o neudržitelný stálý jev. Nicméně například nedaleké Hodonínsko má tento vyšší takřka osminásobně (nejvyšší v kraji), čemuž odpovídá i trojnásobný výskyt nalezených varen a trend více než jedné nalezené varny za rok. V regionech jako Hodonínsko můžeme dlouhodobý trend vysokého výskytu pervitinových varen částečně chápat jako adaptivní reakci na socioekonomický tlak, nedostatek pracovních příležitostí, vyšší míru zadluženosti či sociální vyloučení – např. u Blanenska je situace poměrně jiná, spíše se zdá, že se jedná o ustálené komunity. Zatímco v oblastech, jako je Hodonínsko, fenomén drogových varen přetrvává a jeho změna se v dohledné době nedá očekávat. Regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu drogové produkce, což ukazuje například kromě Šlapanicka například i Boskovicko nebo Rosicko.

Výroba pervitinu se pro některé stává způsobem obživy nebo únikovou strategií v prostředí, kde jiné možnosti selhávají

Drogová scéna na Šlapanicku tedy odráží i hlubší strukturální nerovnosti z okolních regionů, není tudíž možné svést vinu na konkrétní jedince, ale spíše na prostředí, ve kterém takové jednání může být otázkou nutnosti. V širším kontextu a ani na Šlapanicku, nic nenasvědčuje tomu, že se drogová produkce odehrává uvnitř velkých drogových kartelů, ale spíše jde malé sociálně vyloučené jednotlivce a menší komunity, kteří se ocitli v situaci, z které mnohdy není jednoduché se dostat, kdy závislost, zadluženost a kompletní vyloučení z běžného fungování uzavírá dveře před možností se znovu zařadit do společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je důležité pro účinnější řešení – boj s drogovými dopady by neměl zahrnovat jen policejní zásahy. Příčina se mnohdy totiž nachází jinde než u samostatné produkce. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky.

Těmito kroky by se mělo dle dostupných dat snížit množství producentů, ale stejně tak i množství uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

• Z Rosicka zmizely policejní zásahy na varny
• Slavkovsko mělo o polovinu méně varen než Kyjovsko
• Vyškovsko je standardním drogovým producentem
• Blansko je jedním z největší producentů pervitinu v kraji

O autorovi

David Štencl (nar. 2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.