Tradiční oslavy ve Šlapanicích a jak probíhají

Ilustrační foto
Autor: archiv NS Vrčka, Šlapan...

Sedm týdnů před Velikonocemi, při ukončování plesové sezóny, jsou pořádány ve Šlapanicích Ostatky. V dřívější době se „vostatky“ slavily čtyři dny. Po tři dny se konala ostatková zábava pod právem. Na čtvrtý den v úterý vyrazily do ulic maškary. Od hospodářů dostávaly šrůtky uzeného, slaniny a různé jiné dobroty, z nichž na zábavě v úterý večer stárci podělovali své známé (od toho název úterní zábavy – „šrůtková“). Ostatková zábava má svoje specifická pravidla, která začínají už slavnostním příchodem krojovaných.

Průvod vede hlavní stárek nesoucí Šlapanické právo – meč ozdobený 365 růžemi. Stárek zavěsí právo ke stropu a pak si s ostatními stárky vytleská sólo. Povinností stárků je zavést k tanci všechny přítomné. Od této chvíle, pokud nehraje hudba, nesmí žádný zavedený muž promluvit se ženou pod trestem symbolického vyplacení pod právem. Poruší-li tento zákaz (a o to už se děvčata postarají) je přiveden pod právo a ztrestán vyplacením druhým odznakem stárkovské moci – ferulí (ozdobnou vařékou). Rána dopadne za všeobecného jásotu a spoluúčinkování hudby, která vesele hraje, nejdřív Uvázal koníčka a při vyplácení Dobře tak na synečka! Pak potrestaný přispěje nějakou minci, na usmířenou dostane zavdat trochu vína a zábava může pokračovat. Zábava v úterý (takzvaná šrůtková) má také svá pravidla. Ze stropu se zavěsí basa a na místo mužů, když nehraje hudba, teď nesmějí promluvit zavedené ženy a na místo vína pijí pod basou speciální nápoj mnoha chutí a barev (představu si ovšem udělá jen ta, která se už někdy tohoto nápoje napila).

O půlnoci zábava končí smutečním průvodem stárků a masek, kteří pochovávají basu. V dnešní době se všechny „vostatkové“ zvyky odbývají jen v sobotu. Je to tím, že v zimním období už není tolik volného času, kolik ho mívali naši předkové. V posledních asi 10 letech jsme obnovili také obchůzku maškar, které vyrážejí do ulic našeho města v neděli po ostatkové zábavě. Nejprve dělají maškary rozruch na náměstí, kde si tancechtivé ženy můžou zatančit s medvědem a vousatí muži se nechat oholit od žida, cikánka všem ochotně vyvěští osud, kominík zvědavce zamaže pravým kominickým štěstím a ani další maškary nezůstávají pozadu. Pak se průvod masek odebere k OD Albert, kde si všichni ještě naposledy zatancují, a pak už se maškary rozptýlí do ulic na obchůzku po jednotlivých domech.

Ani tím to ovšem zdaleka nekončí.

Vynášení smrtky

„…neseme Moreno, pěkně nastrojenó.

Co s ňó uděláme? Ve vodě ju vymácháme!“

Na Smrtnou neděli (14 dní před Velikonocemi) vychází z náměstí za zpěvu obřadní písně průvod děvčat. V čele kráčí dívka nesoucí smrtku – slaměnou panenku, která symbolizuje zimu. Na svou poslední cestu je smrtka slavnostně oblečená do parádních šatů s vyšívanými spodničkami, s šátkem na hlavě a korálky z vyfouklých vajec kolem krku, které symbolizují zmar. Smrtku je potřeba odnést co nejdál na konec města, zapálit a hodit do potoka, aby odplavala pryč a nemohla už škodit. Je to symbol odcházející zimy a příchodu jara. U potoka potom všichni společně ozdobí létéčko (napučenou větvičku) barevnými stužkami a odnesou zpět do města. Kde se létéčko se rozdělí na malé větvičky a přítomní si jej rozeberou domů. Komu nezvadne a zakoření, bude jistě celý rok zdravý.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Šlapanického zpravodaje. Titulek je redakční.