Rozmanitá historie budovy městského úřadu ve Šlapanicích začíná už v roce 1605

Ilustrační foto
Autor: Josef Kopecký, Šlapanic...

První doložená zpráva o městském úřadu, který stojí na Masarykově náměstí č. p 100/7, pochází z roku 1605 a nachází se v purkrechtní knize, tedy v knize práva městského. Je zde zápis o koupi tohoto domu Petrem Pekařem za 1600 zlatých od Pavla Čapatého, který se zde usadil před rokem 1590.

Dalšími majiteli byli například rytíř Hendrych Hoslauer z Hoslau, jehož potomkům Bilským a Odkolkům patřil dům přes osmdesát let, dále zemský advokát Eustach Johan Beker či brněnský zlatník Jan Antonín Khar.

Různí majitelé se střídají až do roku 1735, kdy dům kupuje František Antonín hrabě Contessi. V druhé polovině 18. století na statku pobývá rodina Slatkých. Dalším významným majitelem byl Němec Alois Tauschinski původem obchodní příručí z Moravské Třebové, který se vypracoval na c. k. poštovního expedienta a později i doživotního správního ředitele a prezidenta šlapanického Rolnického akciového cukrovaru. Tauschinski se do Šlapanic přiženil v roce 1863 a společně s manželkou Ludmilou rozenou Čáslavovou dům v roce 1867 koupil. Staré nízké stavení nechal po deseti letech do základů zbořit a na jeho místě postavil novorenesanční patrovou budovu. Nad vstupem jsou dodnes zachovány jeho iniciály AT a na postranních sloupech je uvedeno datum vzniku ANNO 1877. Rodině Tauschinských a jejich potomkům Pollachovým dům patřil až do roku 1945.

V původním statku, z něhož se dochovalo do dnešních dnů jen několik suterénních místností s klenbami, vznikla v roce 1816 palírna a v letech 1846–1875 se zde nacházel hostinec U Černého orla, později přenesený do sousedního domu. V roce 1869 zde Alois Tauschinski otevřel poštovní úřad a od roku 1906 zde měl ordinaci obvodní lékař Dr. Pollach, který se oženil s jejich dcerou, Emílií Tauschinskou. Protože Tauschinští i Pollachovi byli německé národnosti, byl jim dům v roce 1945 jako německý konfiskát zabaven a propadl státu. V témže roce se budova stala sídlem MNV. O rok později byla ve dvoře zřízena družstevní prádelna a v roce 1948 sem na čas přesídlila i Místní lidová knihovna. Vlastivědné muzeum zde bylo otevřeno již v roce 1934 a působilo zde do roku 1940, kdy muselo uvolnit prostory poště. Vrátilo se ale do dvorního traktu již v roce 1945 a po čtyřech letech se přestěhovalo do vlastní budovy, kde sídlí dodnes. V letech 1952–1981 zde byla služebna SNB. V roce 1962 byla v patře dvorního traktu vybudována obřadní síň a v místě bývalé stodoly v letech 1960–1964 postavena nová požární zbrojnice.

V roce 1994 prošla budova městského úřadu generální rekonstrukcí, půdní prostory byly přestavěny na další podlaží a dostavěno boční křídlo. Byla opravena čelní fasáda a upraven vstupní prostor, kam se v roce 2005 po létech vrátila i pamětní deska obětem II. světové války z řad místních občanů. V příštím roce by mělo projít stavebními úpravami i prosklené atrium v bývalém dvorním traktu.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Šlapanického zpravodaje. Titulek je redakční.