Jak vidí Šlapanické slavnosti hasiči jako spolupořadatelé

Ilustrační foto
Autor: Josef Kopecký

Posledních 28 let (spolu)pořádání se neobešlo bez různých zvratů, změn a konfliktů mezi hasiči a městem.

Za více než 130 let své existence jsme uspořádali nemálo zábav – plesy, ostatky, hody a tak dále. Díky tomu vlastníme i několik párů šlapanických krojů. Historicky jsme byli zapojeni také do slavností. V roce 1994, kdy starostkou hasičského sboru (HS) byla Dagmar Nekužová, vyvstala myšlenka „padlé“ slavnosti obnovit. Společně se do toho pustila parta, jak jsme říkávali „hasiči“ a „kosteláci“. A to nikterak hanlivě, fungujeme výborně dodnes.

Chtěli jsme slavnosti udělat s respektem k původní náplni a vzpomínkám pamětníků, přesto trošku po svém. Díky názvu a historii akce jsme doufali v zapojení města. Tehdejší vedení však nemělo žádný zájem a po pár vyostřených jednáních vzali hasiči pořádání kompletně na sebe. Časem jsme našli sponzory a skvělého partnera v podobě nadšenců z tehdy rodícího se souboru Vrčka.

S rokem 1998 je spojena povolební obměna vedení města a nástup Michala Velana do funkce starosty hasičského sboru. Znovu jsme zkusili město do pořádání vtáhnout. Opět neúspěšně. Postupně jsme však získali místostarostu Václava Sobotku, který prosadil finanční příspěvek města pořadatelům. A tak se za provizorních nadšeneckých podmínek, v plně naší režii, úroveň slavností zvyšovala. Až se začala líbit a hodit i politikům k bezpracné propagaci, u čehož už v různé míře zůstalo.

Program byl obohacován, byli zváni a zapojováni rodáci/jubilanti a hledala se ideální podoba akce, aby spojila všechny historické aspekty, což znamená pouť ke svátku Nanebevzetí Panny Marie, sraz rodáků a připomínku místních tradic. I přes neshody se postupně dařilo dosáhnout určité vyváženosti představ HS o zapojení města.

Po roce 2006 však přišlo rozhořčení. Nové vedení města si oznamovacím způsobem převzalo režii, ovšem nikoli kontrolu a pořadatelskou práci. Členové hasičského sboru byli odhodláni od pořádání odstoupit. Vzhledem k odvedené tvrdé práci jsme to ale nevzdali. Vedení města proti nám stálo se silnými prohlášeními, že si stárky i pořadatele prostě najme. Pak kvůli údajné neatraktivitě termínu slavností (z pohledu návštěvnosti v době dovolených) zvažovalo přesunutí akce. A nakonec prohlásilo, že obnovilo Šlapanické slavnosti. Přesto takto nastavený systém pořádání zůstal určitým způsobem zachovaný a každoročně skřípe. Je to dáno zejména rozdílným přístupem.

Pro nás je akce srdeční záležitostí, kdy si zkušenosti a organizaci generačně předáváme. Na druhé straně stojí lidé z města, kteří pouze plní úkoly v rámci zaměstnání. Ale existují výjimky, za něž jsme vděční. O generační obměně vypovídá i to, že členové hasičského sboru se zapojují jako krojovaní „50“ či „60“, a k tomu se už objevují v roli „50“ ti, kteří byli v 90. letech stárky.

A jak probíhá organizace? Vše stále děláme amatérsky, ve volném čase. Přitom taková akce vyžaduje náležité přípravy. Pomocníkem pro naše nástupce je léty vypracovaný manuál. Pro mnohé z nás je to sice rutina, ale i tak je třeba zařizovat vše s dostatečným předstihem a na nic nezapomenout, protože s blížícím se termínem slavností nabírá kolotoč na obrátkách. Dá se říci, že s koncem slavností začíná příprava těch dalších. Jen namátkou: zajistit kapely, sehnat stárky a naučit je tance a písně, dokoupit potřebný materiál, zajistit máju, k tomu dopravu, jeřáb, tombolu, připravit kroje, vytyčit dopravní omezení a tak dále. Laikovi by se zamotala hlava, ale starosta hasičského sboru nad tím musí mít kontrolu.

Občas posloucháme, že si hasiči na pořádání „mastí kapsu“. Nikdo z pořadatelů z toho však nemá žádný finanční prospěch. Vše závisí na počasí a návštěvnosti. Případný zisk jde do pokladny sboru, z níž jsou hrazeny např. obnova a údržba krojů či pořadatelského zázemí. Třeba nový dámský kroj stál v předcovidové době zhruba 50 000 Kč.

Organizační tým je složen nejen ze šlapanických hasičů a zaměstnanců města, ale i členů spřátelených spolků a dalších nadšenců, kteří jsou ochotni pomoci, a to jen za nějaké to občerstvení zdarma. Tímto chceme poděkovat všem, kteří jakkoli přikládají ruku k dílu. Bez takových by nebyly ani Šlapanické slavnosti. Samozřejmě se může přidat kdokoli z vás.

Základní kostra Šlapanických slavností je léty daná, ačkoliv náplň se postupně měnila. Jak to bude dál? Toť otázka pro naše nástupce.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Šlapanického zpravodaje. Titulek je redakční.